Agats

Město leží u ústí řeky Utumuwe do moře. Je rozloženo na podmáčené půdě a tak všechny domy stojí na kůlech. Stejně tak i prkenné cesty – chodníky o šířce 2 – m. podobně je na tom i hřiště. Ulice se kříží v pravých úhlech. Kontakt se světem je pouze po vodě, nejbližší letiště je v Eweru. Domy jsou dřevěné, „evropského typu“. Těžko odhadnout velikost města, nedošel jsem nikdy až na konec žádného chodníku. Jsou zde min. 2 hotely, několik kostelů, trh, škola, muzeum Asmat, přístav, policie. Samozřejmě žádná auta a kola. Večer se zde rozbíhají benzínové generátory, které napájejí osvětlení a další spotřebiče. Je zde telefon, internet ještě zřejmě ne. Pitnou a sladkou vodu lidé získávají sběrem ze střech při častých a vydatných deštích. Lidé jsou příjemní, občas někdo mluví trochu anglicky. Koupit se dá totéž co ve Wameně, ceny jsou podobné. Lidé jsou směsí Indonézanů a místních Asmatů. Cítíme se tu příjemně, nikdo nás moc neotravuje.